Jak brousit parkety? Snadné to není

V našem blogu zpravidla radíme, jak si pomoci sami a bez asistence řemeslníků. Broušení a renovace parket samozřejmě není výjimka, zvládnete ji sami a ušetříte. Ale samotné nás zaskočilo, jak snadno se dá celý proces pokazit a kolik je tu detailů, které se musejí hlídat. S naším návodem možná nebudete mistři, ale vyhnete se některým chybám, co jsme sami napáchali.

K broušení parket se standardně přistupuje v periodě 10 nebo 20 let, podle jejich stavu. Účelem renovace je odstranění poškrábaného a poškozeného laku a očištění dřeva od zvětralé vrstvy, která může jevit barevné změny. Zpravidla tak odebíráme z materiálu parket mezi 1 mm a až 3 mm v případě hlubších barevných změn dřeva.

Přebroušeno. Ale než se do tohoto stavu člověk dostane, zpravidla musí projít řadou dalších kroků

Pokud ovšem například vlivem opakovaného zatečení vody jsou parkety znehodnocené hlouběji, než do zmíněných 3 mm, plošné broušení nemá na daném místě efekt a je potřeba přistoupit k výměně celých jednotlivých parket. Zatímco u okraje místnosti nebývá problém několik parket odstranit a vadnou vyměnit za novou, v prostředku místnosti je nutné přistoupit k řezání a znehodnotí se větší počet parket. V žádném z obou případů by ale opravované místo nemělo být vidět, parketáři zpravidla použijí takové dřevo, které se barvou co nejvíce blíží originálu.

Než se pustíme do broušení parket

Ještě než se do samotného broušení pustíte, mějte na mysli několik důležitých věcí:

• Jedna velká bruska na otevřené plochy nebude stačit, parkety v rozích místnosti, pod topením a podobně je potřeba přebrousit také a tam se velkou bruskou nedostanete. Aby ovšem dřevo po průchodu odlišných brusek nemělo jinou barvu, je nutné zajistit identickou zrnitost brusných pásů, ale třeba i stejný stupeň jejich opotřebení (nešetřete, kupte si nový pás do obou).
• Při broušení parket bude potřeba odmontovat lišty kolem stěn, které se při tom málo kdy podaří zachovat nepoškozené. Počítejte pro jistotu s novým zalištováním podlahy.
• Moderní brusky na parkety mají celkem čistý provoz díky odtahu prachu do sběrného pytle. I tak se ale nějaký prach zvíří a jeho nejjemnější frakce má tendenci zamořit celý byt tím, že proletí s průvanem i pod zavřenými dveřmi. Velice se osvědčilo v průběhu broušení nevětrat v žádné jiné místnosti (opravdu na to myslete, jinak si protáhnete piliny celým bytem).
• Mezi každým dalším broušením je potřeba důkladně vyluxovat, řekneme si proč.
• Brousí se i mezi jednotlivými vrstvami laku. Jemně, ale brousí, takže na to myslete v časovém plánu.

Brousíme parkety krok za krokem

Parkety brousíme ve třech krocích, hrubým, středním a jemným broušením. Vůbec neuvažujte o tom, že byste některé vynechali, každé má své opodstatnění. Nezapomeňte mezi broušením pozorně vyluxovat.

Poškozené parkety v blízkosti zdí a rohů lze rozebrat a přeskládat s doplněním nových. Tady byly parkety lepeny na asfalt, jinde najdete různá lepidla. Parkety uprostřed místnosti už nemá cenu přeskládávat od stěny, tam se řeže

Hrubé broušení podlahy

Účelem hrubého přebroušení parket je odstranění laku i s tenkou vrstvou parket, špínou, zarovnání základu pod úrovní hlubokých škrábanců, odstranění míst s barevnou změnou. Používáme brusný papír se zrnitostí P36 až P40, ve výjimečných případech u křivých podlah P24.

Nové parkety ze stejného dřeva vyskládáme na poškozené místo ještě před hrubým broušením, jinak se nám nepodaří je zarovnat.

Střední broušení podlahy

Kdybyste se ptali, v čem lidi nejčastěji udělají při renovaci parket chybu, ano, je to vynechání středního broušení. Na první pohled skutečně není potřeba, ale názor změníte, jakmile se poprvé podíváte na čerstvý lak. Střední broušení dřevěné podlahy má za úkol zahladit stopy po broušení hrubém, které zanechává výrazné rýhy, který už jemný smirek není schopný srovnat. Používáme zrnitost P60 až P80.

Jemné broušení podlahy

Nyní máme nasazený brusný pás P120 až P100 a výsledkem by měla být na omak úplně hladká podlaha. Pokud používáte lak na vodní bázi, bude potřeba sáhnout spíš po P 120, protože vsakující se voda z laku může způsobit vstávání chlupů ze dřeva a barevnou odlišnost. U borovice, která na vstávání chlupů trpí extrémně, neváhejte přidat jeden brus zrnitostí P150, nebudete litovat.

Tip: Už to tady zaznělo, ale pro jistotu znova - luxujte mezi každým dalším broušení, a to tak, že pečlivě. Používejte hodně kvalitní brusný pás, protože největší nebezpečí pro poškrábání podlahy při jemnějším broušení je uvolněný brusný materiál z předchozího broušení. Ten se často zasekne do drobných spár mezi parketami, a odtud ho ani nevyluxujete. Nikdo to sice moc neradí, ale zkuste na přebroušené a vyluxované podlaze trochu zadupat (v čistých botách). Uvidíte, kolik se na plochu dostane dalšího prachu.

Opravené místo by nemělo být okem rozeznatelné. Ale na to přijdete až při jemném broušení.

Tmelit nebo netmelit parkety?

Podle stáří parketové podlahy budou mezi vašimi vlysy menší nebo větší spáry. Solidní firma nabídne jejich pečlivé zatmelení v barvě okolních parket (to opravdu jde a vypadá to dobře), ale vzniká nám tu riziko, že bude dřevo nadále pracovat vlivem kolísající vlhkosti, a tmel se po čase znovu vydrolí. Posouzení situace je dost subjektivní a je to hodně na Vás, abyste zvážili, co v bytě děláte, jak kolísá teplota, jestli klima ve Vašem kraji zahrnuje střídání sucha a období dešťů, jak jste na tom s kondenzací vlhkosti v průběhu zimy a podobně. V případě, kdy nemůžete stabilní vlhkost v bytě příliš zajistit, drobná nedokonalost ve formě nezatmelených spár bude přijatelným kompromisem.

Jak na samotné lakování parket, se dočtete někdy v nejbližší době v dalším článku.

Závěrem: Svépomoc nebo firma?

Pokud se chystáte pro lesklý lak a ne třeba pro olej, myslete na to, že proti světlu bude všechno vidět. A tím myslíme přehlédnuté škrábance způsobené při jemnějším broušení, nerovnosti od špatně vypnutého pásu brusky, nebo i vztyčené chlupy dřeva, které při broušení neuvidíte, ale se vsakováním laku pěkně vystoupí. Smyslem všech prací, které si děláme sami, může být úspora prostředků a nejčastěji hlavně hrdý pocit "hele, tohle všechno jsem si dělal sám". Kutilské furiantství, které je nám přirozeně také vlastní, ovšem nemůže hledět na drobné nedokonalosti, které plynou z nevyzkoušených metod. Parkety zpravidla brousíme jednou za generaci a většinou tak nemáme ani předchozí zkušenost, ani nově nabyté znalosti dál nepoužijeme. Vsadit v tomto případě na mnohem zkušenější řemeslníky, může věci v řadě případů jen prospět.