Oprava čalouněného křesla - nářadí a postup

Opravy a úpravy čalounění jsou nejen zábava, ale s trochou umu a správného nářadí dokážete doma nejen ušetřit peníze, ale hlavně zachránit poškozené kousky nábytku, na které máte citovou vazbu, a které by jiní dávno vyhodili. Zkušenosti z drobných oprav potom můžete využít i k vlastní tvorbě a aranžování interiéru, tedy věcem, pro které sklidíte obdiv širokého okolí. Začít je ale potřeba pomalu a tak si dnes ukážeme, jak s použitím jednoduchého nářadí a dodržením postupu opravit chybějící knoflík na čalouněném křesle. Rozhodně nemusíte být profesionálními řemeslníky, pokud Vám nechybí trpělivost a dokážete postupovat opatrně a metodicky.

Pro dnešní práci jsme vybrali toto nádherné křesílko s chybějícím knoflíkem. V okamžiku, kdy si práci s knoflíky v čalounu osvojíte, můžete stejným způsobem přidat knoflíky i na kus nábytku, kde původně nebyly, a ozvláštnit tak jeho design.

Malé varování na začátek: neztrácejte hlavu. V okamžiku, kdy uvidíte křeslo rozložené na součásti Vás možná napadne, že ho už nikdy nesložíte, ale nezoufejte, není to nic těžkého. V případě krajní nouze si předem vyhledejte kontakt na nejbližší čalounickou dílnu, dodá Vám klidu.

Umět odejmout a zpátky nasadit zdaní díl čalounění nábytku je schopnost, kterou využijete ještě v celé řadě dalších prací, řešení problémů a oprav, ať už jste profesionál, nebo domácí kutil.

Na čalouněném křesle chybí jeden knoflík v pravém horním rohu. S použitím jednoduchého nářadí ho vyměníme za nový.

Potřebné nářadí a materiál:

• Dlouhá čalounická jehla
• Čalounický motouz
• Knoflík s textilním potahem (necháme si vyrobit)
• Plochý šroubovák
• Zahnuté nůžky z manikúry
• Dostatečně špičaté kleště
• Nastřelovací pistole na skobičky
• Proužky kartonu na pojištění skobiček

Jak získat stejnou látku na výrobu knoflíku: Každý zodpovědný čalouník nechává přesahy látky skryté v záhybech, nebo na místech, kam se běžně nedíváme (dolní strana nábytku). Zde se dá opatrně látka odebrat, ale pozor na možnost rozdílné barvy, pokud je čaloun vybledlý od slunce. S kouskem látky si můžete nechat vyrobit čalouněný knoflík v čalounické dílně, lepší je mít do zásoby dva, pro případ, že by upadl a ztratil se nějaký další.

Použijte plochý šroubovák a opatrně se začněte dostávat do zad křesla, abyste rychle získali představu, jak to celé drží pohromadě. Čaloun je nejčastěji připevněný k dřevěnému rámu skobičkami, nebo je různě sešitý. Dávejte pozor na to, abyste rozpáráním švu nesvlékli celé křeslo.

Řemeslníci v minulosti ale nebyli hloupí a kvůli možným opravám většinou podobné pasti nechystali. K odstranění skobiček použijte kleště nebo kombinaci šroubováku a kleští, pro opětovné napnutí látky na místo si připravte nastřelovací pistoli.

Abychom byli schopní přední čaloun prošít novým knoflíkem, musíme se dostat až na jeho vnitřní stranu odstraněním všech měkkých vrstev zad křesla. Postupujeme od spodní části, která bude nejméně vidět, a získáváme postupně trochu cvik. V našem případě jsou vnitřní skobičky pojištěné proužkem kartonu, stejně budeme postupovat i při jeho upevnění zpět.

Malá rada: dělejte si u každého kroku fotografii, lépe se Vám pak bude postupovat opačně při zašívání křesla. Na paměť se nespoléhejte, zejména pokud nemáte moc zkušeností, novější poznatky snadno vytěsní starší věci z hlavy.

Nyní jsme už přesně tam, kde potřebujeme být, u zadního kusu látky. Opatrně, zdůrazňuji opatrně, odstraníme skobičky a uvolníme látku.

Jakmile máme látku uvolněnou ze spodní části rámu, v našem případě ji sundáme z plechových háčků. V jiných případech pokračujeme v odstraňování skobiček, které drží zadní díl.

V další vrstvě nejčastěji narazíte na obdélník netkané textilie nebo molitanu, důležité je dostat se až na vrstvu pytloviny, v některých případech taky místo pytloviny uvidíte lepenku. Potřebujeme se dostat až do vrstvy, kde jsou vidět motouzy od ostatních knoflíků, v případě, že dáváme knoflíky na kus, kde dosud nebyly, potřebujeme alespoň kus dřevěného rámu na zafixování motouzu, vysvětlíme si později.

Použijeme čalounickou jehlu, motouz, a navlékneme knoflík přesně jako na obrázku.

Motouz přehneme napůl a prostrčíme několik centimetrů jehlou. Jehlu protáhneme knoflíkem a poté volné konce motouzu provlečeme očkem vytvořeným na motouzu za knoflíkem. Účelem je připevnit knoflík tak zvanou liščí smyčkou (pamatujeme si z letního tábora z dětství) a oba konce motouzu mít na jehle tak, že je provlečeme čalounem.

K propíchnutí čalounu použijeme stejnou dírku, jaká byla po původním knoflíku. Je možné, že tlustá čalounická jehla nepůjde skrz záda křesla úplně dobrovolně a proto neváhejte použít kus bavlny, nebo cokoliv, čím protlačíte jehlu skrz.

Pokud budete používat kleště, dejte pozor, ať jehlu neohnete, nebo nepoškodíte. Trhala by potom látku.  Knoflík potom přitáhneme dostatečnou silou, aby byl zabořený do čalounu do stejné hloubky, jako ostatní. Motouz skobičkou připevníme k dřevěnému rámu křesla, zahneme přes skobičku a připevníme znovu. Není to zrovna standardní postup, ale ještě se mi nestalo, že by takto fixovaný knoflík upadl.

Nyní je na čase dát křeslo opět dohromady. Pokud máme k dispozici plechový rámeček s háčky, podobně jako na naší fotografii, čeká nás trocha hry s trpělivostí, ale výsledek je perfektní. V případě, že byly záda křesla připevněné skobičkami, máme to jednodušší. Na poslední fotografii je vidět, že se mi zadní díl látky povedlo při napínání trochu natrhnout. Naštěstí se celá trhlina podařila skrýt na dolní straně křesla a skobičky dát ještě do zdravého kusu látky.

V příštím díle bychom si mohli ukázat čalounický steh, tedy nutnost pro každého čalouníka.