Zatravňovací dlažba slouží, nebo by měla sloužit místo jiných typů kompaktního povrchu v místech, kde chceme chodit, stavět zahradní nábytek, parkovat auta, nebo s nimi i jezdit. Řada lidí s ní ovšem řeší dílčí potíže a na diskusních fórech potom zatravňovací dlažbu jako celek zatracují. Jak se těmto potížím vyhnout, se pokusíme nyní shrnout.
Hlavní význam zatravňovací dlažby spočívá ve zpevnění povrchu tak, jako kdyby v místě byla dlažba nebo třeba asfalt, ovšem se zachováním přírodního povrchu porostlého travou. Dosaženo je tak vizuálně přívětivého efektu (absence velkých betonových nebo asfaltových ploch, místo toho zelený trávník) a také praktického efektu (vsakování dešťové vody celou plochou, minimální potřeba odvodnění a nakládání se špinavou dešťovkou).
Položit si svépomocí zatravňovací dlažbu není zdaleka tak těžké, ale nutkání nedodržet předepsaný postup a ušetřit nějakou tu korunu je často příliš silné. Pokud se má tráva zelenat, ale přitom má odvádět všechnu přebytečnou vláhu do země, je potřeba dodržet zrnitosti a hutnění.
Z hlediska nejčastějších problémů se opakují víceméně takové, že z plochy neodtéká voda, nebo že se na tom místě nedaří trávě. Do značné míry je vždy odpovědí odkaz na správný postup založení, který by řadu dětských nemocí eliminoval. Jak položit zatravňovací dlažbu nejlépe nastudujete zde.
Zatravňovací dlažba a vypálená tráva
Na diskusních fórech velice často narazíte na stížnosti, že se mezi zatravňovacími dlaždicemi nedaří trávě, že schne a umírá, nesnese žádnou zátěž a kdyby ji denně nezavlažovali, bylo by dávno po ní.
Jednou z nejobvyklejších příčin vysušení trávníku je použití betonové zatravňovací dlažby. Ta skutečně trávník ve svém okolí permanentně vysušuje. Pokud máte možnost, využijte jednoznačně plastové zatravňovací dlaždice, ty z trávníku vlhkost neberou a při správné pokládce není mezi pevností betonu a plastu žádný podstatný rozdíl.
Podsyp provedený podle návodu a s použitím správných frakcí štěrku, stejně jako finální vrstva s travními semeny s dostatečným podílem humusu, samozřejmě ovlivňují režim půdní vlhkosti. humus na rozdíl od písku nebo štěrku vodu váže, naproti tomu třeba jíl by zcela zabránil vsakování. V ideálním případě by se mělo trávě na zatravňovací dlažbě dařit stejně, jako mimo ni. Volba špatné zrnitosti nebo nedostatečné zhutnění naproti tomu může vytvořit pro travní semeno příliš suché podmínky.
Je potřeba si ale uvědomit, že sama od sebe tráva neroste a pokud v létě dva měsíce neprší, tráva v zatravňovacích dlaždicích sama od sebe zelená nebude. Pravidelné pojíždění auty a další formy namáhání samozřejmě oslabené trávě také nesvědčí, i když použijete relativně nejodolnější hřišťovou směs. Pokud stojíte o opravdu zelený trávník, v klimaticky nepříznivých obdobích se kropení asi nevyhnete.
Samozřejmě že golfový trávníček není podmínkou pro funkční povrch ze zatravňovacích dlaždic. Vzhledem k cenové výhodnosti plastové dlažby i možnosti ji po nějaké době opět rozebrat, se často používá na dočasné zpevnění parkovišť na stavbách, nebo dočasných pojezdových komunikací. Zde je možné vysypat otvory v dlažbě jemným štěrkem, nebo je nechat zcela nezakryté.
Zatravňovací dlažba může mít i praktické využití bez estetického trávníčku. Rychle položit, rychle používat.
Propadání zatravňovací dlažby
Pokud dodržíte postup pokládky zrnitostních frakcí a hlavně hutnění, nemůže se stát, že by se zatravňovací dlažba propadala, ani při zatížení, ani vlivem vodní eroze. Velice důležité je samozřejmě zkontrolovat, jestli se některá dlaždice nepohybuje už těsně po pokládce, než zaroste travou. Jenže znáte Čechy. Půl metru štěrku? Copak kradu? Bude stačit dvacet centimetrů, však já už položil tolik dlažby, že to prostě odhadnu... Nedodržení doporučeného postupu je nejčastější příčinou postupů a není fér potom veřejně odsuzovat celý produkt jako nefunkční.
Mezi jednotlivými typy zatravňovací dlažby jsou samozřejmě rozdíly, vyšší dlaždice snesou o dost vyšší zatížení, třeba dlaždice s výškou 50 mm typ Puruplast E50 až 350 t/m2. Více se dočtete tady.
Po dešti se na zatravňovací dlažbě brodíme v blátě
Obvyklá stížnost, po dešti se trávník mezi dlaždicemi rozblátí. Zde je opět možné odkazovat na správně provedenou drenážní vrstvu při pokládce. V porovnání s přírodním trávníkem v okolí vsakuje přebytek vody přes zatravňovací dlažbu výrazně rychleji. Samozřejmě že pokud prší den a noc v kuse, dá se předpokládat, že travní pokryv nebude úplně suchý.
Další věc je ovšem také správná výška obsypu zatravňovacích dlaždic. Aby dlažba plnila svůj účel ve zpevnění půdy a poskytovala dostatečnou oporu, vyplňuje se substrátem se semeny pouze do výšky 1 cm od horní hrany. Takový povrch se pak samozřejmě nerozblátí.
Žádné komentáře:
Okomentovat