Nefunguje kompostér!

Něco pro odlehčení. Utřete si ruce od oleje a lepidla, tentokrát nebudeme opravovat šroubovákem. I tak se ale postavíme k jednomu z nejčastějších problémů kolem domku a zahrady - kompostér místo kypré půdy produkuje puch a mušky, a když člověk po dvou letech obsah rozprostře po záhonku, zaplní si ho plevelem. Jak tedy opravit nefungující kompostér?

Předem je potřeba si říci, že v kompostéru chyba nebude, nebo jen málo kdy. Dnes si nebudeme psát o kompostérech, co si můžeme vyrobit doma sami (o tom někdy jindy, protože to opravdu jde a ručně dělané mohou být lepší), ale o tom, když svědomitě plníme plastový kompostér z hobbymarketu, a ten nám jaksi nefunguje.

Jak by kompostér fungovat měl

Rozkladem organických látek za účasti plísní a bakterií by teplota v kompostéru měla vyšplhat nad 50 °C a mělo by dojít k efektivnímu rozrušování i odolnější celulózy, tedy větviček, suchého listí a odolných slupek od semen plevelů. Výsledkem by měla být kyprá půda plná živin, po půl roce až roce plnění.

Zahradnická idyla - Kompostér působí čistým až voňavým dojmem, usazený do bující zeleně. Realita je jiná - bolavá záda, pach, mušky, dřina, nepochopení manželky.

Jak kompostér zpravidla "funguje"

Po navršení trávou a kuchyňskými zbytky zapáchá jak mršina v savaně, generuje tisíce mušek a jeho obsah připomíná všechno možné, jen ne hlínu. Pokud vydržíte s trpělivostí, přece jen začnete ze spodních dvířek dolovat hnědou hlinitou hmotu. Ta ale po aplikaci na pěkně udržované záhonky zaseje do řádku k okurkám také kopřivu, papmelišku a pýr, samozřejmě kromě nerozložených skořápek od vajíček a keramzitových bobulí, které tam někdo nasypal i s obsahem květináče.

V čem je chyba?

Tuší to většina, ale nedělá to nikdo - kompost by se měl vrstvit z několika nesourodých materiálů. Zelený materiál (tráva, slupky, čerstvé listí) by se měl střídat s hnědým materiálem (tenké suché větvičky, štěpka, suché listí z loňska) a vrstvičkou hlíny kvůli bakteriím a broukům. Množství odpadu, které by tímto způsobem mělo jednorázově skončit v kompostéru, odpovídá zhruba jednomu kubickému metru.

Je jasné, že už se škrábete na hlavě - větvičky jste zkoušeli, ale po roce jste je neporušené rozhodili manželce do macešek (měla radost) a kubík odpadu najednou? To byste museli posekat zahradu ještě u sousedů.

Do kompostu patří suché větvičky, samozřejmě ideálně naštěpkované. Suchý materiál je vhodné skladovat nedaleko kompostéru v další plastové nádobě s víkem, aby do něj nepršelo. V tomto případě posloužila vyřazená popelnice (z druhé strany jí chybí kolečko a je prasklá)

Smiřte se s faktem, že přírodu jen tak neobelžete. Rychlejší bakteriální proces se dá vyvolat správnou zálivkou (prodávají se rozpustné bakteriální kultury), ale třeba i zálivkou vyrobenou doma (o tom někdy později). Jednorázová násypka do kompostéru nemusí být zcela čerstvá, můžete využít i částečně rozložený obsah druhého kompostéru (proto se vyplatí mít rovnou dva), nebo výrazně pomůže jeho převrstvení vidlemi.

Stěžejní je u kompostéru opravdu teplota, a tu lze zvýšit sluncem i přístupem kyslíku (proto jsou hotové plastové kompostéry tmavé a děrované), ale zároveň nesmí dojít k jeho vysušení. Zásadní pro kvalitu výsledného humusu je i poměr dusíkatých a uhlíkatých odpadů, tedy zmíněných zelených a hnědých zbytků. Hnědé by měly být v převaze 2:1, což je přesně to, co skoro nikdo nedodržuje - přisypává se hlavně tráva.

Takže teda jak?

Jestli máte pocit, že se kompostéru vůbec nechce do práce, přehažte ho vidlemi a lopatou. Tvar plastových kompostérů, které se rozšiřují od špičky k podstavě jako raketa, podporuje zvednutí silou dvou mužů - materiál kompostu zůstane stát jako upěchovaný sloupec. Prázdný kompostér postavte vedle, částečně zetlelý materiál na hromadě trochu promíchejte lopatou a nahažte ho opět dovnitř. Docílíte tím prokysličení a obnovení kontaktu čerstvějších odpadků s hlínou plnou bakterií. V hobby marketu si kupte urychlovač kompostu a pěkně tím přeházený kompost pokropte. Na závěr zavřete dekl (nechceme, aby nám kompost vystydl, ani do něj nechceme přemíru dešťové vody, a čekejte, jestli uvidíte (ucítíte) rozdíl.

Většinu kompostérů stačí zdvihnout do vzduchu a jejich obsah přeházet. Najdete ale i jiné typy, které se zvednout nedají, ale naopak třeba umožňují rychlé rozpojení dílů a "svléknutí" plastového obalu z komínku upěchované zeminy uvnitř.

Jak kompostovat odolný plevel a nepřenést ho do záhonu?

Pokud semena neprojdou fází hygienizace v útrobách kompostu (50 °C a víc) je možné jim podobný očistec připravit v černém plastovém pytli pěkně na sluníčku. Máte-li tedy pár koleček kopřiv a lebedy a stojíte-li o živiny, které se skrývají v zelené hmotě, kupte si dostatek pevných černých pytlů, naplňte, neprodyšně uzavřete gumičkou a nechte je pěkně uprostřed zahrady na sluníčku. Na konci léta uvnitř najdete slušně rozloženou hmotu, kterou bez obav můžete naklopit do kompostu.