Nářadí si pořizujeme většinou pro to, aby sloužilo. Pokud má sloužit, potřebuje péči, a péče zase znalosti. Nebudu si hrát samozřejmě na všeználka, tolik informací, jako v opravdu dobře zavedené prodejně do kopy určitě nedám. Ale nějakou tu dobu pilou řežu a pravidelnou péči dostává. O toto minimum se rád podělím a budu rád, když alespoň část z lidí, co mi pravidelně píší, přidá nějaký pěkný komentář.
Stavba pilového řetězu
Pilový řetěz na první pohled připomíná řetěz na kole, ale to jen na první pohled. Je totiž snýtován ze čtyř druhů zubů a článků, z nichž každý má v tom fofru svoji přesnou úlohu. Třísku vytváří řezný, nebo také hoblovací zub. Ten má zahnutý břit a ostrou špičku. Tyto hoblovací zuby se na řetězu v pravidelných odstupech střídají - levý a pravý. Mezi nimi jsou články vodící a omezovací zub. Vodící článek zapadá do lišty pily a drží řetěz na místě, omezovací potom určuje výšku odebírané třísky a tím optimalizuje její výkon a efektivitu.
Názorný obrázek - detail zubů řetězu motorové pyly. K sobě jsou snýtovány články s hoblovacím zubem a články s omezovacím zubem. Mezi nimi jsou články vodící.
Napnutí řetězu
Nově koupený řetěz si musí tak zvaně sednout a proto je záhodno ho v pile zajet bez zátěže, několik minut při nízkých otáčkách. Pak máme záruku, že všechny dílky sedí na svém místě a můžeme přistoupit ke správnému napnutí a nastavení. Řetěz by ve vodící liště v žádném případě neměl být na pevno, ani v ní nesmí plandat. Správné napnutí řetězu poznáte podle toho, že jej sevřenými prsty uprostřed lišty dokážete zvednout asi o 3 nebo 4 milimetry. Pokud je to víc nebo míň, je to špatně. Příliš dotažený řetěz znamená vyšší zátěž na motor a větší opotřebení lišty (to nechceme) a volnější zase větší riziko bezpečnosti práce. U některých pil se napnutí řetězu reguluje povolením matice, která upíná lištu, a posouváním lišty napínacím šroubem. U modernějších typů pro napnutí řetězu existuje zvlášť rychloupínák a nevyžaduje tak nářadí.
Ilustrační obrázek - elektrická řetězová pila Narex, tedy ne že bych Vás podezříval, že nevíte, jak pila vypadá, ale obrázek vždycky pomůže v představivosti.
Mazání řetězu
Pokud pustíte pilu tak říkajíc na sucho, dojde k jejímu zničení v horizontu několika minut. Kvůli potřebě pravidelného mazání mají motorové pily v těle zabudovanou nádržku s olejem a mazání řetězu probíhá za chodu. Mazničku je tedy potřeba pravidelně doplňovat, protože její zásoba stačí na cca 15 - 30 minut práce. Protože ale samozřejmě pracujeme s materiálem, který kolem sebe hází piliny a prach, chceme mít jistotu, že jsou mazací cesty stále průchozí - k tomu je tu jeden starý osvědčený trik. Přiblížíme pilu špičkou lišty k překážce (položený bílý papír, nebo něco světlého, v žádném případě stehno nebo ruka) a pár vteřin vytočíme otáčky. Olej, který se dostává do řetězu, by měl světlý povrch pocákat a tak víme, že je všechno v pořádku. Samozřejmě se dá říct, že čím větší péči při čištění věnujete drážce vodící lišty a otvorům pily (větrání, odvod pilin), tím lépe. Uvidíte sami, jak se materiál hromadí.
Ostření řetězu
Důležitý náčrtek, kde je vidět řetěz shora a kde jsou naznačené směry, jakými se pohybovat pilníkem. Určitě nejezděte tam a zpátky, mnohem hůř se drží jeden směr, než při opakovaném pohybu jedním směrem.
Největší zábava Vás samozřejmě čeká při ostření. Předem říkám, že to není nic jednoduchého, ale na druhé straně zase nic, co by nešlo při dobrém soustředění udělat dobře. Ostříme hoblovací zub na břitu a zároveň podle potřeby zkracujeme omezující zub, který určuje výšku odebírané třísky.
Pilu upneme lištou do svěráku a pečlivě projedeme zahnutá ostří kulatým pilníkem. Důležité jsou dvě věci - kolmý úhel mezi svislou osou lišty a horizontálně vedeným pilníkem, a správný, nejčastěji 30° úhel mezi podélnou osou (lišta na délku) a pilníkem. Pro broušení rukou se kromě samotných pilníků prodávají i nástavce, které pomohou udržet správný úhel a přítlak, nebo celé přípravky, které jedním tahem brousí celou sestavu zubů.
Při řezání tvrdého suchého dřeva je potřeba doostřit každé cca 3 hodiny, při práci s čerstvým dřevem si vystačíte na jedno ostření celý den. To je štěstí, protože broušení v lese jaksi vylučuje svěrák, že.
Kromě zmíněných přípravků, ve kterých je pod správnými úhly osazena celá sada pilníčků, existují i akumulátorové přístrojky, které ostří řetěz s motorovým pohonem, ale to při běžném použití nevyužijete.
Důležité je ale vědět, že při broušení zubů na řetězu zasazeném do lišty zapadne do spáry lišty nemalá část kovových pilin, což značně urychluje opotřebení drážky lišty. Není od věci drážku tedy čas od času pořádně vyčistit a řetěz si nechat jednou za čas nabrousit sundaný a profesionálně. Už i kvůli výšce jednotlivých zubů, která by měla být stejná kvůli vyrovnanému výkonu pily.
Více o nástrojích na obrábění kovů, tedy například i o ostření řetězu, se dozvíte na dalším blogu http://nastroje-pro-obrabeni.blogspot.cz/
Žádné komentáře:
Okomentovat